Už to cítíte ve vzduchu? A všimli jste si, že se většina lidí usmívá víc než jindy? Tak co si i zazpívat, abyste dostali náladu na náš katalog jarních květin, který víc než biologii a regionální rozmístění zohledňuje důvod názvů těch kytiček a vůbec … 🙂
Jak se tak dívám, už kvete jíva…
Sněženka podsněžník
Ikona jarního průkopnictví! Asi není potřeba komentovat dobu a místo jejího výskytu… 🙂 – z názvu zřejmé!
Bledule jarní
Doba květu vyplývá z druhového označení, barva tak trochu do zelena zas z toho rodového… Kdo z vás nevypadal někdy jako bledule! 🙂 Táta mé kamarádky Dáši jednou řekl své kolegyni, že je bledá jak tlusté od šunky, ale kdyby zmínil bleduli, udělal by lépe… 🙂
Český název bledule patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.
Sasanka hajní
Je jí všude dostatek, je jedovatá. Ale ne zas tak moc, s dětmi jsme jich nevědouc pár spořádaly, a nic! Spíš asi pro dobytek, který jich spořádá celé koberce!!! Prosím o obezřetnost, třeba jsme měly s dětmi jen štěstí nebo sloní žaludky, nebo množství menší než malé… Kdybych to věděla předem, znova bych to neprovozovala…
Šafrán karpatský
Šafrán je tak zajímavý, že jsem se u něj zasekla! Asi znáte slova jako „je tu toho jako šafránu“, což znamená málo. Šafránu říkáme taky krokus. Za 1 gram šarfránových blizen zaplatíme 350 Kč. Je považován za nejdražší koření na světě. Je totiž dost pracné natrhat a usušit tyto karmínové blizničky.
Slovo šafrán je původem z arabštiny a znamená v překladu „být žlutý“, protože kvítky jsou jinde také žluté. U nás jen fialové a bílé svou přirozenou cestou množení.
Vědecké studie hovoří o antidepresivním účinku. To, že šafrán působí kladně na náladu, souvisí pravděpodobně s přítomností aldehydu šafranalu, který zvedá hladinu serotoninu a následně krocinu, který je odpovědný za zvýšení hladiny dopaminu a noradrenalinu. A kdybyste náhodou chtěli do šafránu více investovat, nedělejte to, větší konzumace může být dosti nebezpečná.
A pozor! Nesplést s ocúnem jesenním! Ten u nás kvete na podzim, jak už vyplývá z jeho názvu. Navíc má ten podzimní více času na okvětní lístky – má jich 6. Na jaře to musí šafrán/krokus zvládnout se třemi.
Violka vonná (lidově fialka)
Nemá náhodou české slovo „fialová“ něco společného právě s touto květinkou? Nebo i anglické „violet“? O fialové barvě a jejích významech pojednáme někdy příště… Navíc krásně voní, o čem svědčí zas latinský název „viola odorata“.
Blatouch bahenní
Na ten si budeme muset počkat až do dubna. Blatouch však dělá učebnicově čest svému jménu! Blatouch roste v bahně a na blatech, idylicky řečeno u jarních potůčků. 🙂
Vrba jíva (kočičky)
„Jak se tak dívám, už kvete jíva…“
Kočičky jsou jedním ze symbolů jara a Velikonoc. Rozvité pupeny s plně rozkvetlými květy, na kterých jsou již patrné prašníky se žlutým pylem, bývají někdy označovány jako kocouři.
A pozor, není to ta vrba, na které sedávají vodníci! To je zas vrba bílá. Roku 1838 byla z kůry vrby bílé poprvé izolována kyselina salicylová, z ní pak byl roku 1899 synteticky připraven aspirin.
Zejména v parcích se často vysazuje poddruh s převislými větvemi – vrba bílá smuteční (Salix alba subsp. tristis L.)