Na tom se asi shodneme, že je potřeba své děti chválit. Zvyšuje jim to sebevědomí a motivuje do další činnosti. I my dospělí jsme rádi chváleni, od partnera, od šéfa, od maminky…
Ale stejně jako nám udělá radost pochvala za něco, čeho si opravdu ceníme, co se nám povedlo, co jsme dotáhli s vypětím všech sil…, stejně tak i děti musíme chválit s rozmyslem. Třeba: Tys ale hezky namaloval ty kolečka!
, Líbilo se mi, jak ses postaral o sestřičku, když zazvonil telefon.
nebo Super! Už ses naučila zdravit nahlas!
.
Zkuste se ale vyhnout takové té plošné chvále typu: Ty jsi ale šikulka!
, Ty jsi šikovný!
, To je nádhera!
.
Raději si pořádně prohlídněte obrázek, co děťátko namalovalo, a oceňte krásně namalovanou střechu
než nádherný obrázek
! A chvalte! 🙂 Chvály není nikdy dost.
A pokud máte děti a chuť se něco dozvědět, a u toho se pobavit , přijďte na jednu z našich akcí a bojovek o Praze.